Film stojící na pomezí lyrické eseje a environmentální detektivky sleduje dvojici lidí, kteří se s neobyčejnou vnímavostí naučili naslouchat tichu české krajiny. Klára se svými psy pátrá po travičích ohrožených dravců, Pavel ručně kosí jarní louky a obnovuje mokřady poznamenané suchem a odlesňováním. Přírodní ekosystém vnímají jako svou bytostnou součást a věří, že má smysl jej chránit, i když jde zdánlivě o marný boj. V pozvolném rytmu krajinných změn, za zvuků větru, ptáků a hudby vycházející přímo ze země, se snímek inspirovaný myšlenkami kulturního ekologa Davida Abrama ptá, zda je ještě možné obnovit rovnováhu mezi člověkem a přírodou, která nám mizí před očima dřív, než jsme ji schopni pochopit.